Latin Hoo reaḱ Standardisation

CONSONANT KO:

Kk Kk Gg Gg Ṅṅ Ṅṅ Ḱḱ Ḱḱ Hh Hh
CHch CHch Jj Jj Ńń Ńń Ćć Ćć Ss Ss
Tt Tt Dd Dd Nn Nn T́t́ T́t́ Ll Ll
Pp Pp Bb Bb Mm Mm Ṕṕ Ṕṕ Vv Vv
Ṭṭ Ṭṭ Ḍḍ Ḍḍ Ṛṛ Ṛṛ Rr Rr Yy Yy

Preglottalized Consonant T́,  anḍoḱ Glottal Stop Ḱ, Ć reaḱ Letter ko do Bodding aete idi akana. Ć„ V do Kaji reaḱ Naṅkatai (Etymology) uduṕ lagit́ sekarkinn oloḱa, enakin reaḱ Pronunciation do Hoo Kaji re sida leka ge banoḱa. Retroflex Nasal (Ṇ/ण) do Ol re ká dorkar te ká ol misa akana. Y do Kajihon re enaṅ hućoḱa, Unkuṛu anḍoḱ Tupunḍu re do ká.

CH do English Pronunciation nel kee te idi akana, Deeney ó enka geć ol akat́a, nena lagit́ C ó ol daeoḱ gea.

VOWEL KO:

DUNGUĆAḰ JILIṄAḰ DUNGUĆ
MUAÒṄ
JILIṄAḰ
MUAÒṄ
OLSAÁPANIṄAḰ
Aa Aa Áá Áá Ãã Ãã Ã́ã́ Ã́ã́ Ââ Ââ
Ee Ee Éé Éé Ẽẽ Ẽẽ Ẽ́ẽ́ Ẽ́ẽ́ Êê Êê
Ii Ii Íí Íí Ĩĩ Ĩĩ Ĩ́ĩ́ Ĩ́ĩ́
Oo Oo Óó Óó Õõ Õõ Ṍṍ Ṍṍ Ôô Ôô
Uu Uu Úú Úú Ũũ Ũũ Ṹṹ Ṹṹ

A: Ata, Bata, Baṭa, Kaṭa, Daṭa, Bah, paa, baa.
E: Edel, berel, hende, Merel, leṭeć, Peeć.
I: Isin, (Baba) ril, dili, Hili, Bili, riiṅ.
O: Okoa, oṭaṅ, otoṅ, ol, omon, Hoo.
U: (Sim) Ukut́, uku, uruṕ, Utu, Uṭu.

Á: Láć, ká, lá, Káḱ (Oe).
É: (Manḍi) lé, ké, lém-lém (Sayt́), bét́-bét́ (Minḍi Raḱ).
Í: Ím, lí, Tí, sí.
Ó: Jó, randó (lekanić), mó, Bóṛo.
Ú: Nú, súć-súć (Baṭa Oe raḱ), (Daḱ) Sút́.

Ã: Dãe, Rão (Oe), Ãi (daru), ãil, rãasa, Ãar, Gãa.
Ẽ: Ṭẽoḱ, ṭẽo, sẽa, chẽo-chẽo (Banam Saḍi), rẽeć, Ẽe, ẽeć.
Ĩ: hĩṛi, sĩić, Sikĩić, Jĩi (Daru)
Õ: Deõa, õa, Sakõa.
Ũ: Gũisa (Haku), (Lutur) Ũuyut́

Ã́: jã́l, kã́t́-kṍt́ (Agomari Oe Raḱ), Kã́yur, sã́-sṹ (Sayt́)
Ẽ́: chẽ́-chẽ́ (tan saḍi), Chẽ́l, mẽ́-mẽ́ (Raḱ)
Ĩ́: pĩ́t́-pĩ́t́ (Horn Saḍi).
Ṍ: Rṍso, Chṍ (Susun), Gṍr (Oe), Hṍńat́ (Oe)
Ṹ: sṹ-sṹ (Sayt́), ṹt́-ṹt́ (Imu Oe Raḱ)

Deeney do jiliṅ Vowel ko, chetan re Macron teć ol akat́koa (ā, ē, ī, ō, ū), nentaḱ re Acute Accent do bode uromoḱ lagit́ sala akana. Â, Ê, Ô do Dictionary ko re A, E, O ko reaḱ labar Pronunciation ol lagit́ agujoṅ daeoḱa, baredo mit́ge oloḱ Kajihon ko sapaniṅ re, Example lekate, ka (negative Particle) anḍoḱ  Optative Mood Marker, Plural Marker ko anḍoḱ third person plural Pronoun Clitic , English 'Era' anḍoḱ Hookaji Êra.

"Anjaać maraṅoḱkâ" menteaḱ ge "Anjaakâć maraṅoḱ" menteó ol daeoḱa, nen taḱ re â te baria Meaning sapaniṅoḱ tana.

Tí te ol lagit́ Latin Hoo reaḱ Cursive Form ó menaḱa.

RULE KO:

1. Saben Noun ko Capital Letter te ol eṭećoḱa. Nena do, Kajihon ko esu flexible ge taen, Noun ko ó ge Verb leka agujoṅoḱ lekan, Kaji reaḱ Peculiarity ko ol misaè lagit́aḱ ge.


2. Proto-North Munda re ,, ć te tunḍuoḱ, Hookaji re saben ge Glottal Stop ean Sound ko do PNM re leka ge oloḱa. E.g.:

reʔ > reć
goʔe > goć
sareʔ > sareć
Uriʔ > Urić
aʔe >
Iʔi >
Chariʔ > Charić
sokoʔe > sokoć
pereʔ > pereć
uʔi >
Muʔi > Muć
Nakiʔ > Nakić
gitiʔ > gitić
Láʔi > Láć
sĩṛĩć > sĩić
tagoʔe > tagoć
eṭeʔ > eṭeć

3.  PNM ren kajiàt́ ean aete hobanam akan Vowel Àjiliṅ,, Diphthong ko do, ṛ atom keet́ PNM re leka ge oloḱa; Vowel ko re Nasalization taen redo, ena ayaraḱ Vowel re sekar oloḱa. E.g.:

Aṛandi > Aandi
ikuṛum > ikuum
Kuṛam > Kuam
paṛa > paa
Mukuṛi > Mukui
Hoṛmo/Homoṛo > Homoo
Hoṛo > Hoo
anjaṛa > anjaa
haṛaḱ > haaḱ (Hookaji re ge Nasalisation menaḱa)
naṛaka > naaka
rãṛãsa > rãasa
ẽṛẽć > ẽeć
Sikĩṛĩć > Sikĩić (PNM re Nasalization taekena chi ká -menteaḱ ká clear akana. Hookaji re Nasalization banoḱ Pronunciation ó menaḱa, Sikiić)

4. PNM re h taeken taḱ kore ena ol ruaaè teaḱ attempt hoban teaḱge, ena reaḱte Vowel àjiliṅ akan do,tayomaḱ Vowel olbageoḱa. E.g.:

Baha > Bah
Sahan > Sahn
Bohoḱ > Bohḱ
Rehet́ > Reht́
Hanhar > Hanhr
Hońhar > Hońhr
nahaḱ > nahḱ
jaha > jah

5. PNM re,, banar taeken taḱ kore, banar ge uduḱ misaoḱ teaḱge. E.g.:

Meṛehet́ > Meeht́
heṛehet́ > heeht́
haṛahat́ > haaht́

6. Chanabaaḱ kajiàt́ ean aete Vowel àjiliṅ akan redo, t́ ayaraḱ Vowel olbage keet́, PNM re leka ge oloḱa. E.g.:

ilat́ > ilt́
Surut́ > Surt́
Jilat́ > Jilt́
Murut́ > Murt́
seret́ > sert́
selet́ > selt́
Torhot́ > Torht́
irit́ > irt́
jeret́ > jert́

7. Word ko re ng Combination mit́sa-mit́sa ge hućoḱ te, g,, ayar hućoḱ ,, ń do n ge oloḱa, sari te ng hućoḱ Word kore tannga re leka nng oloḱ reó. E.g.:

Siṅgi > Singi
salaṅgi > salangi
tiṅgu > tingu
ańjaa > anjaa

8. Phonological Reason te Vowel jiliṅ akan Word kore, jiliṅ Vowel do Acute Accent te uduḱoḱa, PNM re Nasalisation banoḱ re ena olbageoḱa. E.g.:

Tí, Jó, sí, lá, Íl, Ím

9. PNM Word tala kore V taekenaḱ ko do, Ol re bar Jana aete miat́ Vowel olbage keet́, uduḱe teaḱ Attempt hoban teaḱge. E.g.:
Rava > Rva (Kaji re Roa)
Irivil > Irivl (Kaji re Iríl)
jivet́ > jivt́ (Kaji re jít́)
even > evn (Kaji re én/eon)
livet́ > livt́ (Kaji re liut́)
havet́ > hayt́
Baver > Baver (Kaji re Bayer/Bayar)
lavar > lavr (Kaji re labar/lár. Nen miat́ Kajihon ge baria daeoḱa, lavar = light weight, lavr = easy)

10. PNM ren do Hookaji re saben taḱ chaba eana, ó okon-okon paa do akana. Enako saben PNM re leka ge oloḱa. E.g.
Gaṛa > Gaḍa
Guṛu > Guḍu
koṛeć > koṭeć
peṛeć > peṭeć (Kolom Kuṭi reaḱ do Pêteć oloḱa)

11. Horho„ Janhe lekan Word ko re tala reaḱ h do, Hanhar > Hanhr„ heṛhet́ > heeht́ re leka Word re ol misa ká êtooḱ te, ho/hu do w anḍoḱ hi/he do y olè reó, enkate: horho > horw„ rohoṛo > rwoo, Janhe > Jany.

12. Number Suffix ko„ kin do oltoḍaoḱa, Person Suffix -iń/ań„ -me/-m„ -ć/-ić„ -laṅ„ -liṅ„ -ben„ -kin„ -bu„ -le„ -pe„ -kô do oljuaḱoḱa. Oljuaḱ akan -m„ -ben„ -kin„ -bu„ -le„ -pe eman ká urumoḱ leka adaoḱ re -mm„ -benn„ -kinn„ -bû„ -lê„ -pê te olsapaniṅoḱ reó.

13. Aspect Suffix let́/len„ ket́/ken„ (eat́)/ean„ tat́/tan„ akat́/akan do oltoḍaoḱa. Verb„ Aspect juaḱ ean aete miat́ Word baioḱ re ena oljuaḱoḱ reó. E.g. Bageàkan„ Niaràkan.

14. ḱ„ ć„ t́„ ṕ te tunḍuoḱ Word ko reaḱ Conjugation baioḱ reó nen Letter ko enka gekó taena, enko kaji rekô enkaoḱ reó, ol redo g„ j„ d„ b kakô baioḱa.

15. Hookaji ren Aspect loḱ te Transitivity Suffix ko do oltoḍaoḱa, en Suffix ko do neleka menaḱa:
Transitive Intransitive Examples
Past Pluperfect let́ len nutum let́ań, 'I had previously named'; nutum lenań, 'I was previously named'
Aorist ket́ ken nutum ket́ań, 'I named'; nutum kenań, 'I used to name'
Ingressive -- ean nutum eanań, 'I had begun to be named / I was named'
Perfect akat́ akan nutum akat́ań, 'I have named'; nutum akanań, 'I have been named (I'm famous)'
Non-past Progressive/Continuous/Punctual tat́ tan nutum tat́ań, 'I have (just) named'; nutumè tanań, 'I am naming it'
Present/Future -oḱ nuútumań, 'I name (habitually)'; nutumoḱań, 'I will be named'
lee leenoḱ nutum leeań, 'I will first name it'; nutum leenoḱań 'I will first be famous'
kee keenoḱ nutum keeań, 'I will name it (before doing something else)'
akaa akaanoḱ nutum akaaàń, 'I will keep naming'; nutum akaanoḱań, 'I will continue to be named'
taa - nutum taaàń, 'I will name it now'

16. Verb Conjugation re hućoḱ Inanimate Object suffix to è oloḱa, è ayaraḱ Letter re jahn Diacritic menaḱ sekaa redo sama e ge oloḱa:

nel > nelè
jom > jomè
nú > núe
met́ > met́e
rakaṕ > rakaṕe
soṅ > soṅe
tuń > tuńe

17. Duraṅ ko re, Hon > Non, ankir > nankir leka hoban Change do neleka oloḱa:

Hon > Nhon
ankir > nànkir

18. Linguistic Reason te jahmente jahtaḱ re Hookaji ren Infix ko ol uduḱoḱ teaḱ asitiṅ ean re, enako -ṉ-„ -ṯ-„ -m̱-„ -ꝑ-„ -ṟ- eman te uduḱoḱ reó.

Comments